22.2.2009 - Před 60 lety vznikla první JZD a započala kolektivizace

ZÁBAVA -> historie

rozorávání mezí

Schválením zákona o jednotných zemědělských družstvech (JZD) začala před šedesáti lety, 23. února 1949, násilná kolektivizace venkova, která od základů proměnila hospodaření na vesnici a postihla statisíce lidí. Sedlákům byla v atmosféře politického zastrašování zabavována a vyvlastňována půda, zvířata, strojový park i nemovitý majetek. Mnozí z nich přišli o všechno. Jistou nápravu majetkových křivd přinesly až polistopadové restituce.
    Nápad sebrat zemědělcům jejich půdu i majetek a združstevnit je, uskutečnili komunističtí soudruzi v Sovětském svazu v letech 1928-1932. Českoslovenští komunisté navázali na jejich snahy rok poté, co se chopili moci. Nicméně mezi nejvyšším vedením nepanovala shoda v otázce provedení kolektivizace. "První dělnický prezident" Klement Gottwald například navrhoval vytvářet nejprve dva až tři roky podmínky a teprve pak provést rychlou a masovou kolektivizaci. Až jeho návštěva Sovětského svazu v září 1948 přiklonila jazýček na vahách na stranu mohutné a rychlé kolektivizace.
    Předehrou k jejímu provedení bylo znárodnění průmyslu a obchodu a zejména přijetí pozemkové reformy na jaře 1948. Do rukou bezzemků, malorolníků a státu se tak dostaly více než čtyři miliony hektarů zemědělské půdy. Nastupující komunistická garnitura tak získala uznání a podporu části drobných a středních zemědělců. Odvrácenou stranou pozemkové reformy byla ale likvidace statkářů a církevního vlastnictví půdy.
    Zákon o JZD, který přijalo Národní shromáždění, nabyl účinnosti 15. března. Definoval hlavní činnosti jednotného družstva, k nimž patřilo scelování půdy, mechanizace zemědělské práce a součinnost při plnění výrobních úkolů v zemědělství. JZD mělo také ze zákona pečovat o ulehčení práce venkovské ženy a zvyšovat kulturní a sociální úroveň venkova.
    První rok po vyhlášení probíhalo združstevňování zvolna, přestože již 1. dubna vyjeli mezi zemědělce propagandisté, kteří přesvědčovali sedláky ke vstupu do družstev. Dobrovolně do nich vstupovali převážně jen nemajetní bezzemci a drobní domkáři. V roce 1949 existovala jen necelá třicítka jednotných zemědělských družstev, obhospodařujících 7000 hektarů polností.
    S nezájmem sedláků se komunistické orgány rozhodly bojovat po svém - nevybíravým nátlakem. Na konci nejvýraznější kolektivizační etapy v roce 1953 již existovalo přes 6500 JZD, spravujících více než dva miliony hektarů zemědělské půdy.
    Totalitní moc používala k náboru sedláků celou řadu donucovacích prostředků. Soukromě hospodařícím rolníkům stát například předepisoval vysoké povinné dodávky obilí, masa a dalších produktů. Za jejich nesplnění jim hrozilo zabavení zásob, nucené výmlaty, peněžité tresty i žalář. Největším vlastníkům režim půdu zkonfiskoval a vystěhoval je do pohraničí, kde museli pracovat jako dělníci na státních statcích. Náhradou za zabrané pozemky dostávali sedláci méně kvalitní a vzdálené pozemky.
    Poté, co Antonín Zápotocký v létě 1953 násilnou kolektivizaci kritizoval, kdy mimo jiné slíbil, "že se nikomu nebude bránit, pokud bude chtít z JZD vystoupit", družstva hromadně opustilo na 70.000 rolníků. Tento odliv zastavila až druhá etapa, která proběhla v letech 1955-1958. Tehdy vzniklo 5345 nových JZD. Na konci druhé etapy existovala družstva ve více než 80 procentech obcí a hospodařila na 84 procentech celkové výměry zemědělské půdy. Koncem roku 1959 existovalo v republice 12.560 JZD. Ta se v následujících letech slučovala ve větší celky.

Reakce k článku:

Vložit novou reakci:

Redakce serveru AgroSeznam.cz nenese odpovědnost za obsah příspěvků čtenářů.
Redakce si vyhrazuje právo mazat či zkracovat texty naplňující skutkovou podstatu trestného činu hanobení rasy, národa a přesvědčení,  příspěvky obsahující vulgární výrazy a urážky a příspěvky dlouhé, jinak nevhodné či nevztahující se k tématu.